|
|
|
|
 MÍČEK VLADIMÍR
Jak si se k bojovým sportům dostal ?
Jako malého kluka mě bavily filmy o bojovém umění a se vším okolo. Jednou ve městě jsem uviděl náborový plakát na karate a řekl jsem si, že se zajdu podívat na trénink a prostě mě to nadchlo od první chvíle.
Jak si se propracoval až na takovouhle úroveň, jako seš nyní ?
Jako začátečník jsem trénoval 2x týdně a zhruba po roce jsem začal jezdit na závody a i nároky na přípravu byly větší. Postupem času jsem se začal propracovávat k čím dál větším mládežnickým úspěchům. Pořád mě hnala dopředu chuť se zlepšovat a porážet ostatní konkurenty. Myslím, že už od mala jsem to bral celkem vážně a pečlivě jsem se připravoval a chodil pravidelně na tréninky. Na takovou úroveň jaké jsem teď mě dovezly hodiny dřiny v tělocvičně a posilovně, asi docela dost talentu (bez toho to nejde) a pevná vůle jít neustále nahoru.
Na jakých turnajích a mistrovstvích si vlastně startoval ?
Startuji pravidelně na mezinárodních turnajích v ČR a na mistrovství ČR jak ve všech stylech, tak i v domovském stylu karate Gojuryu. Od kadetů se účastním turnajů Golden league a jiným mezinárodních závodů v zahraničí. Startoval jsem i na mistrovství světa i Evropy v karate Gojuryu a jako kadet na juniorském mistrovství Evropy všech stylů.
Jakých si dosáhl úspěchů a na co nejraději vzpomínáš ?
V karate Gojuryu jsem získal jak titul seniorského mistra Evropy v kata, tak i seniorského mistra světa v kata. Ještě před tím jsem získal titul mistra Evropy v kadetech, také ve stylu Gojuryu. Jsem vlastně historicky první mistr světa v karate Gojuryu kata, protože to byl první šampionát této organizace (2006). Na svém prvním startu na mistrovství Evropy EKF jsem dokázal získat bronzovou medaili jako kadet v kata a doufám, že nebude poslední. Právě na tento okamžik v boji o evropský bronz nejraději vzpomínám, protože jsem tam porazil favorizovaného Francouze 3:2 a to byl opravdu skvělí pocit nejen pro mě, ale i pro celou partu naší reprezentace.
Je něco, co by si z paměti nejraději vymazal ?
Nic tak hrozného, co by mi zůstalo v paměti na dlouho a pořád to nešlo pryč asi není. Ze všeho se snažím vzít jenom to dobré a na to horší nemyslet.
Vryl se ti nějaký zápas nebo souboj do paměti ?
Pro mě je každý souboj něčím významný, ale nejvíc si asi pamatuju ten zápas o třetí místo s Francouzem na juniorské Evropě ( to byl takový největší adrenalin).
Měl si nebo stále máš nějaký vzor či idol ?
Každý závodník je něčím osobitý a každý je sám sebou, nikdo není dokonalý. Pouze jeden závodník v minulosti převyšoval nad ostatní tak moc, že to bylo až nemožné a to byl Michael Milon. To byl podle mě nejlepší katař planety a zatím se mu nikdo nevyrovná. A kdo by nechtěl mít takovou pozici jako měl on, z něho si beru příklad, protože to byl neuvěřitelný dříč.
Vzpomněl by si na nějákého soupeře, před kterým máš nebo si měl
respekt ?
Nemám respekt vůbec před nikým, do všeho jdu na sto procent ať to je mistr světa nebo závodník na okresní úrovni. Já takové pocity jako je mít respekt vůbec neřeším.
Jak často trénuješ a jak to bylo, když si začínal ?
Když není závodní období, tak trénuji 4x týdně a v přípravě na soutěž trénuji 6x týdně někdy dvoj až trojfázově + posilovna. Když jsem začínal, tak jsem trénoval 2x týdně (celkem velký skok).
Použil si někdy své znalosti v životě ?
Ještě jsem nebyl v žádné takové situaci a doufám, že nikdy nebudu.
Co si myslíš o dnešní konkurenci a soupeřích ?
Konkurence v českém a světovém karate je čím dál tím větší a kvalitnější. Karate se neustále vyvíjí dopředu a i nároky na cvičence jsou pořád větší a větší. Já se s tím musím co nejlépe poprat a snad se jednou dostanu až na samotný vrchol.
Jaké jsou tvé plány do budoucna ?
1. Prosince mě čeká juniorské mistrovství republiky a v únoru (po zdařilé nominaci) juniorské mistrovství Evropy EKF, to je v současné době akce na kterou budu zaměřovat svoji přípravu.
|
|
|
|
|
|
 |
